Index databáze

Český název: NBA sezóna 2023-24
Anglický název: 2023–24 NBA season
Článek:

Sezóna NBA 2023–24 Sezóna NBA 2023–24 je 78. sezónou Národní basketbalové asociace (NBA). Začala 24. října 2023 a skončí 14. dubna 2024. Základní část Základní část začala 24. října 2023 a skončí 14. dubna 2024. NBA uspořádala od 3. listopadu do 9. prosince svůj první turnaj během sezóny, ve kterém zvítězili Los Angeles Lakers nad Indiana Pacers. All-Star Game Utkání hvězd NBA 2024 se bude konat 18. února 2024 v Gainbridge Fieldhouse v Indianapolis. Play-in turnaj a play-off Play-in turnaj se bude konat 16.–19. dubna a play-off začne 20. dubna. Finále NBA je naplánováno na 6. června, s možným sedmým zápasem 23. června.

Český název: Indie
Anglický název: India
Článek:

Indická republika Základní údaje:
Oficiální název: Bhārat Gaṇarājya (Indická republika)
Hlavní město: Nové Dillí
Největší město: Bombaj
Oficiální jazyky: hindština a angličtina
Rozloha: 3 287 263 km²
Počet obyvatel: 1,428 miliardy (2023)
Hustota zalidnění: 423,4 obyvatel/km² Geografie: Indie se nachází v jižní Asii a je ohraničena:
na jihu Indickým oceánem
na jihozápadě Arabským mořem
na jihovýchodě Bengálským zálivem
na západě Pákistánem
na severu Čínou, Nepálem a Bhútánem
na východě Bangladéšem a Myanmarem Historie: Moderní lidé se na indickém subkontinentu objevili z Afriky nejpozději před 55 000 lety. Postupně se vyvinula do indické údolní civilizace třetího tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1200 př. n. l. se do Indie rozšířil sanskrt, indoevropský jazyk. Vzniklo hinduismus a buddhismus. V roce 1526 založila muslimská dynastie Mughalů říši, která vládla po dobu dvou století a zanechala po sobě mnoho architektonických památek. V 18. století se Indie stala kolonií Britské východoindické společnosti. Britská vláda začala v roce 1858. V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na dva nezávislé státy: Indii a Pákistán. Politika: Indie je federální republika s parlamentním systémem. Má demokratickou vládu. Ekonomika: Indie je rychle rostoucí ekonomikou a centrem informačních technologií. Má rostoucí střední třídu. Kultura: Indie je pluralitní, vícejazyčná a multietnická společnost. Její kultura je ovlivněna hinduismem, buddhismem, islámem a západními vlivy. Výzvy: Indie čelí řadě socioekonomických výzev, jako je:
nerovnost pohlaví
podvýživa dětí
znečištění ovzduší

Český název: Geografie Nizozemska
Anglický název: Geography of the Netherlands
Článek:

Tato část článku pojednává o části Nizozemska, která se nachází v Evropě. O geografii zvláštních obcí Nizozemska v Karibiku se dozvíte v článcích o Bonaire, Sabě a Svatém Eustachu. O geografii zbytku Nizozemského království si přečtěte články o Arubě, Curaçao a Svatém Martinovi. Geografie Nizozemska
Kontinent: Evropa
Region: Západní Evropa
Souřadnice: 52°22′ severní šířky, 4°53′ východní délky
Rozloha: 131. místo na světě
Celkem: 41 545 km²
Souš: 80,59 %
Voda: 19,41 %
Délka pobřeží: 451 km
Hranice: Celková délka pozemních hranic: 1 027 km
Nejvyšší bod: Vaalserberg, 322,7 m n. m.
Nejnižší bod: Zuidplaspolder (Nieuwerkerk aan den IJssel), −7 m n. m.
Nejdelší řeka: Rýn, 764 km
Největší jezero: IJsselmeer, 1 100 km²
Výhradní ekonomická zóna: 154 011 km² Geografickou zvláštností evropského Nizozemska je, že velká část jeho území byla získána z moře a leží pod úrovní mořské hladiny. Tato území jsou chráněna hrázemi. Nizozemsko je malá země s celkovou rozlohou 41 545 km². Je na 131. místě na světě. S počtem obyvatel 17,4 milionu a hustotou osídlení 521 obyvatel/km² je druhou nejhustěji osídlenou zemí Evropské unie po Maltě a dvanáctou nejhustěji osídlenou zemí světa, hned za třemi zeměmi s více než 16 miliony obyvatel. V důsledku toho je Nizozemsko vysoce urbanizované.

Český název: Politika Beninu
Anglický název: Communes of Benin
Článek:

Politický systém v Beninu Ústava Benin má ústavu, která stanovuje základní pravidla pro fungování státu. Lidská práva Benin respektuje základní lidská práva svých občanů. Vláda Vláda v Beninu je demokratická a je rozdělena na tři větve:
Výkonná moc: Prezident a jeho vláda
Zákonodárná moc: Národní shromáždění
Soudní moc: Soudy Prezident Prezident je hlavou státu a vlády. Je volen na pětileté období. Současným prezidentem je Patrice Talon. Viceprezident Viceprezident je druhým nejvyšším představitelem státu. Je jmenován prezidentem. Současnou viceprezidentkou je Mariam Chabi Talata. Vláda Vláda je řízena prezidentem a je zodpovědná za každodenní chod státu. Národní shromáždění Národní shromáždění je jednokomorový parlament, který tvoří 83 poslanců volených na čtyřleté období. Správní členění Benin je rozdělen do 12 departementů. Departy jsou dále rozděleny do 77 komun, které se zase dělí na městské části nebo vesnice. Volby V Beninu se konají pravidelné volby:
Prezidentské volby: každých pět let
Parlamentní volby: každých čtyři roky Zahraniční vztahy Benin udržuje diplomatické vztahy s mnoha zeměmi světa. Ministerstvo zahraničních věcí a africké integrace je zodpovědné za zahraniční politiku Beninu. Pas a vízová povinnost Občané Beninu potřebují pas k cestám do zahraničí. Občané některých zemí potřebují k návštěvě Beninu vízum.

Český název: Politika Beninu
Anglický název: Constitution of Benin
Článek:

Politický systém v Beninu Ústava Ústava Beninu byla přijata v referendu 23. prosince 1956. Obsahuje preambuli, dvanáct titulů a 160 článků. Lidská práva Benin je signatářem mnoha mezinárodních úmluv o lidských právech, včetně Všeobecné deklarace lidských práv. Ústava zakazuje mučení, otroctví a nelidské zacházení. Vláda Benin je prezidentská republika. Prezident je hlavou státu a vlády. Je volen na pětileté období a může být zvolen maximálně dvakrát. Prezident Současným prezidentem Beninu je Patrice Talon. Byl zvolen v roce 2016 a znovu zvolen v roce 2021. Viceprezident Viceprezidentkou Beninu je Mariam Chabi Talata. Byla zvolena v roce 2021. Kabinet Kabinet je jmenován prezidentem. Jeho členy jsou ministři a státní tajemníci. Parlament Parlament je jednokomorový Národní shromáždění. Má 83 členů, kteří jsou voleni na čtyřleté období. Předseda Národního shromáždění Předsedou Národního shromáždění je Louis Vlavonou. Administrativní rozdělení Benin je rozdělen do 12 departementů, které jsou dále rozděleny do 77 komun. Volby V Beninu se konají pravidelné volby, včetně prezidentských a parlamentních voleb. Politické strany V Beninu existuje několik politických stran, včetně Beninského bloku pro rozvoj, Pokrokové unie a Demokratické obnovy. Zahraniční vztahy Benin udržuje diplomatické vztahy s mnoha zeměmi světa. Je členem Africké unie, Ekonomického společenství západoafrických států a Organizace pro islámskou spolupráci. Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí a africké integrace je odpovědné za zahraniční politiku Beninu. Jeho ministrem je Aurélien Agbénonci. Diplomatické mise Benin má diplomatické mise v mnoha zemích světa. Cestování Občané většiny zemí potřebují k návštěvě Beninu vízum. Vízovou politiku Beninu spravuje Ministerstvo zahraničních věcí.

Český název: Politika Beninu
Anglický název: Human rights in Benin
Článek:

Politika Beninu Ústava Benin má demokratickou ústavu, která byla přijata v roce 1990. Ústava zaručuje základní práva a svobody, jako je svoboda projevu, shromažďování a náboženství. Lidská práva Benin má poměrně dobré hodnocení v oblasti lidských práv ve srovnání s ostatními zeměmi subsaharské Afriky. Země přijala zákony proti domácímu násilí, korupci, mučení a dalším zločinům. Byly také zřízeny instituce na ochranu lidských práv, jako je ombudsman a Rada pro rovnost pohlaví. Vláda Benin je prezidentská republika. Prezident je hlavou státu a vlády. Současným prezidentem je Patrice Talon. Viceprezidentkou je Mariam Chabi Talata. Parlament Parlament Beninu se nazývá Národní shromáždění. Skládá se z 83 poslanců, kteří jsou voleni na pětileté období. Administrativní členění Benin je rozdělen do 12 departementů, které jsou dále rozděleny do 77 obcí. Obce jsou rozděleny do menších správních jednotek zvaných arrondissements. Volby V Beninu se konají pravidelné volby. Poslední prezidentské volby se konaly v roce 2021 a parlamentní volby v roce 2023. Politické strany V Beninu existuje mnoho politických stran. Největšími stranami jsou Progresivní unie a Demokratická strana. Zahraniční vztahy Benin má diplomatické vztahy s mnoha zeměmi po celém světě. Ministerstvo zahraničních věcí je zodpovědné za zahraniční politiku Beninu. Víza Občané většiny zemí potřebují vízum pro vstup do Beninu. Víza lze získat na beninských ambasádách nebo konzulátech.

Český název: Beninské království
Anglický název: Kingdom of Benin
Článek:

Království Benin, známé také jako Edo Kingdom nebo Benin Empire (Bini: Arriọba ẹdo), bylo královstvím na území dnešní jižní Nigérie. [2] Nemá žádný historický vztah k moderní republice Benin, [3] která byla známá jako Dahomey od 17. století do roku 1975. Hlavním městem Království Benin bylo Edo, nyní známé jako Benin City v Edo State, Nigérie. Království Benin bylo „jedním z nejstarších a nejrozvinutějších států v pobřežním vnitrozemí západní Afriky“. [4] Vzniklo z předchozího království Edo Igodomigodo kolem 11. století našeho letopočtu [4] a trvalo, dokud nebylo anektováno Britským impériem v roce 1897. [5] Historie Království Benin bylo založeno kolem roku 1180 a stalo se významnou mocností v regionu. Bylo známo svým vyspělým uměním a řemesly, zejména svými bronzovými sochami a plaketami. Království bylo také důležitým obchodním centrem a mělo rozsáhlé obchodní sítě s jinými částmi Afriky a Evropy. V 15. století navštívili království portugalští průzkumníci a založili obchodní stanici v přístavu Gwatto. Portugalci byli ohromeni bohatstvím a vyspělostí království a začali s ním obchodovat. Obchod s Portugalci přinesl království velké bohatství a pomohl rozšířit jeho moc a vliv. V 17. století začala moc království Benin upadat. Bylo to způsobeno několika faktory, včetně vzestupu nových mocností v regionu a úpadku obchodu s otroky. V roce 1897 bylo království anektováno Britským impériem a stalo se součástí kolonie a protektorátu jižní Nigérie. Kultura Království Benin bylo známé svou bohatou kulturou a uměním. Beninští řemeslníci byli proslulí svými bronzovými sochami a plaketami, které zobrazovaly krále, božstva a scény z každodenního života. Beninští řemeslníci byli také zruční v řezbářství dřeva, výrobě keramiky a tkaní. Království Benin mělo také bohatou ústní tradici. Beninští vypravěči vyprávěli příběhy o historii království, jeho králích a jeho lidech. Tyto příběhy byly předávány z generace na generaci a tvořily důležitou součást beninské kultury. Náboženství Náboženstvím království Benin bylo tradiční náboženství Edo. Edové věřili v boha stvořitele jménem Osa a řadu dalších božstev. Edové také praktikovali uctívání předků a věřili, že duše jejich předků je stále přítomna mezi nimi. V 16. století se do království Benin rozšířilo křesťanství. Křesťanství bylo přijato některými beninskými králi a stalo se druhým hlavním náboženstvím v království. Vláda Království Benin bylo monarchií. Králi se říkalo oba a byl hlavou státu a vlády. Oba byl považován za božského krále a měl absolutní moc. Oba byl podporován radou starších, kteří mu radili v záležitostech vlády. Armáda Království Benin mělo silnou armádu, která se skládala z pěchoty, jízdy a námořnictva. Beninští vojáci byli dobře vycvičeni a vyzbrojeni a byli známí svou statečností a bojovností. Beninští vojáci hráli důležitou roli při rozšiřování a obraně království. Hospodářství Hospodářství království Benin bylo založeno na zemědělství, obchodu a řemeslech. Beninští zemědělci pěstovali řadu plodin, včetně yamu, manioku a kukuřice. Beninští obchodníci obchodovali s jinými částmi Afriky a Evropy a vyváželi zboží jako otroky, slonovinu a palmový olej. Beninští řemeslníci vyráběli řadu výrobků, včetně bronzových soch, plaket a keramiky. Dědictví Království Benin zanechalo trvalé dědictví v Nigérii a západní Africe. Beninští řemeslníci byli proslulí svým uměním a řemesly a jejich práce je dodnes vysoce ceněna. Beninští vypravěči uchovali bohatou ústní tradici, která je důležitou součástí beninské kultury. Království Benin bylo také důležitou mocností v regionu a jeho dějiny ovlivnily vývoj Nigérie a západní Afriky.

Český název: Velšský volební obvod pro Evropský parlament
Anglický název: Wales (European Parliament constituency)
Článek:

Wales: volební obvod Evropského parlamentu Wales byl volebním obvodem Evropského parlamentu, který volil 4 poslance Evropského parlamentu pomocí metody D'Hondt pro poměrné zastoupení na základě stranických kandidátek. Vzhledem k odchodu Spojeného království z Evropské unie dne 31. ledna 2020 byl tento obvod zrušen. Politický systém Walesu Wales má vlastní vládu, která je odpovědná za širokou škálu záležitostí, včetně zdravotnictví, vzdělávání a hospodářského rozvoje. Vláda je vedena prvním ministrem, kterým je v současnosti Mark Drakeford z Labouristické strany. Wales má také vlastní parlament, který se nazývá Senedd. Senedd tvoří 60 poslanců, kteří jsou voleni na základě smíšeného systému poměrného zastoupení. Současnou předsedkyní Seneddu je Elin Jones z Plaid Cymru. Zákon a pořádek ve Walesu Ve Walesu platí jak anglické, tak velšské právo. Velšské právo se vztahuje na určité oblasti, jako je jazyk, kultura a místní správa. Ve Walesu působí čtyři policejní sbory, které jsou odpovědné za vymáhání práva a veřejnou bezpečnost. Místní správa ve Walesu Wales je rozdělen do 22 správních oblastí, které se dále dělí na komunity. Každá oblast má svou vlastní radu, která je odpovědná za poskytování místních služeb, jako je sběr odpadu, plánování a sociální péče. Ekonomika Walesu Ekonomika Walesu je založena na různých průmyslových odvětvích, včetně zemědělství, výroby, cestovního ruchu a finančních služeb. V posledních letech došlo v oblasti obnovitelných zdrojů energie k významnému růstu. Kultura a společnost ve Walesu Wales má bohatou kulturu a dědictví, včetně velšského jazyka, hudby a literatury. V zemi se nachází mnoho hradů, zámků a dalších historických památek. Wales je také domovem řady univerzit a vysokých škol. Vztah Walesu se Spojeným královstvím Wales je součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Vláda Spojeného království je odpovědná za záležitosti, které nejsou přeneseny na velšskou vládu, jako je obrana, zahraniční politika a hospodářská politika.

Český název: Valné shromáždění Rady Evropy
Anglický název: Parliamentary Assembly of the Council of Europe
Článek:

Parlamentní shromáždění Rady Evropy Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) je parlamentní orgán Rady Evropy, mezinárodní organizace sdružující 46 zemí, která se zasazuje o lidská práva, demokracii a právní stát. Složení a funkce Shromáždění se skládá z 306 členů vybíraných z národních parlamentů členských států Rady Evropy. Schází se čtyřikrát ročně ve Štrasburku na týdenní plenární zasedání. Spolu s Výborem ministrů, výkonným orgánem zastupujícím vlády, je jedním ze dvou statutárních orgánů Rady Evropy. Mezi nimi probíhá neustálý dialog. Shromáždění je však obvykle považováno za "motor" organizace, který vyzývá vlády k odpovědnosti za dodržování lidských práv, tlačí státy k udržování demokratických standardů, navrhuje nové nápady a vytváří hybnou sílu pro reformy. Historie a cíle Shromáždění uspořádalo své první zasedání ve Štrasburku 10. srpna 1949. Tehdy ztělesňovalo naděje mnoha Evropanů, kteří po druhé světové válce viděli v evropské jednotě nejlepší způsob, jak zabránit návratu k válečným hrůzám, jako byla hrůza holokaustu, a jako demokratickou hráz proti tyranii. Mezi hlavní úspěchy Shromáždění patří:
Zrušení trestu smrti v Evropě vyžadováním, aby nové členské státy zastavily všechny popravy.
Umožnění a poskytnutí plánu pro Evropskou úmluvu o lidských právech.
Zveřejňování zpráv odhalujících porušování lidských práv v členských státech Rady Evropy.
Pomoc bývalým sovětským zemím v přijetí demokracie po roce 1989.
Inspirace a pomoc při tvorbě mnoha progresivních nových vnitrostátních zákonů.
Pomoc členským státům překonávat konflikty nebo dosáhnout konsenzu v rozporuplných politických nebo společenských otázkách.
Přijetí evropské vlajky a evropské hymny, které později převzala Evropská unie.

Český název: Okresy USA
Anglický název: County (United States)
Článek:

Co to je okres (county)? V USA je okres (county) nebo obdobný útvar správní nebo politické rozdělení státu. Je to geografická oblast s jasně vymezenými hranicemi a obvykle i nějakou úrovní vládní autority. Různé názvy Termín "okres" se používá ve 48 státech, zatímco Louisiana a Aljaška mají funkčně ekvivalentní pododdělení nazývaná "farnost" (parish) a "městský obvod" (borough). Různé pravomoci Konkrétní vládní pravomoci okresů se mezi jednotlivými státy značně liší. Mnoho z nich poskytuje určité služby městům, obcím a nesamostatným oblastem. Výjimky Některé obce se nacházejí ve více okresech. New York City je jedinečně rozděleno do pěti okresů, které se na úrovni městské vlády označují jako městské obvody (borough). Některé obce se sloučily se svou okresní vládou a vytvořily tak konsolidované městské okresy, nebo byly od okresů zcela právně odděleny a vytvořily tak nezávislá města. Naopak okresy v Connecticutu, Rhode Islandu, osm z 14 okresů v Massachusetts a nesamostatný městský obvod na Aljašce nemají žádnou vládní moc a existují pouze jako geografické rozlišení. Obdobné útvary Úřad pro sčítání lidu Spojených států (United States Census Bureau) používá termín "obdobný útvar okresu" pro popis míst, která jsou srovnatelná s okresy, ale nazývají se jinak. Farnosti v Louisianě, organizované městské obvody na Aljašce, nezávislá města a District of Columbia jsou pro administrativní účely ekvivalentní okresům. Nesamostatný městský obvod na Aljašce je dále rozdělen na 11 oblastí pro sčítání lidu, které jsou statisticky ekvivalentní okresům. V roce 2024 začne Úřad pro sčítání lidu Spojených států počítat také rady vlád v Connecticutu, které převzaly některé regionální pravomoci od bývalých okresních vlád státu, jako obdobné útvary okresů. Okresy v teritoriích Teritoria Spojených států nemají okresy; Úřad pro sčítání lidu Spojených států je místo toho také rozděluje na obdobné útvary okresů. Úřad pro sčítání lidu Spojených států počítá distrikty a atoly Americké Samoy jako obdobné útvary okresů. Americká Samoa má místně místa nazývaná "okresy", ale tyto subjekty jsou Úřadem pro sčítání lidu Spojených států považovány za "menší občanská rozdělení" (ne skutečné okresy). Počet okresů Počet okresů v jednotlivých státech se pohybuje od tří okresů ve státě Delaware po 254 okresů v Texasu. Počet obyvatel okresů se také značně liší: v roce 2017 se podle Úřadu pro sčítání lidu více než polovina obyvatel USA soustředila pouze ve 143 z více než 3 000 okresů, což je pouze 4,6 % všech okresů; pěti nejlidnatějšími okresy, seřazenými od nejlidnatějšího po nejméně lidnatý, jsou okres Los Angeles v Kalifornii, okres Cook v Illinois, okres Harris v Texasu, okres Maricopa v Arizoně a okres San Diego v Kalifornii. Současná situace K roku 2020 existuje v 50 státech a District of Columbia 3 143 okresů a obdobných útvarů okresů. Pokud se započítají i 100 obdobných útvarů okresů v teritoriích USA, je celkový počet okresů a obdobných útvarů okresů ve Spojených státech 3 243.